Vážení a milí.
prožívám den 2. s mým novým blogem. Ráno jsem šel s milým to psíkem, jehož úkolem bylo hodit bobek někde v příslušné a vhodné lokalitě.Salinka byla velmi hodná a poslušná, ovšem jen v určitém směru.Její panička mě instruovala v ten moment,kdy jsem vnímal teplo peřiny. Úkol zněl jasně.Vyvenčit. Inu, provedl jsem. Zapnul jsem ji kolem krčku obojek, vzal modrý pytlík na exkrrr...,košík a vyrazil jsem. Nejdříve po Táborské směrem nahoru,pak doleva a pak do parčíku s očekáváním, že Salinka natolik pochopí můj časový press, že si ráčí pohnout a potřebu vykoná již za 4 minuty, co jsme vyrazili z baráku. Náléhavost mého výrazu ji nebyla blízká a proto si jen očmuchala pár drnů trávy, ukousla si slastně tu nejdelší a to bylo vše. Ano ano, přihupkala zase ke mně A mě nezbývalo nic jiného než jít do další destinace- a to park na sraní II. Situace se výrazně nezlepšila, pobídl jsem důsledně Salinku příkazem :Ser ty pse :) (slabší povahy prominou) události dne podávám syrovým a někdy až hrubým způsobem. Přikaz přišel stejně vniveč,jak moje celkové snažení. Park III taky nezabral a cesta domů byla pro Salinku jen zdrojem různých vůní a pachů,které jsme museli jen očuchat. Odemčel jsem si klíčy a předal Salinku do dobrých rukou pan Lénárta. Ten byl nadšený,že bude moct se Salinkou svařovat trubky, flexou řezat trubky a dělat velký rámus. Pejsek to prý vysloveně miluje. To bylo prosím jen dopoledne.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat